Šperky provází lidskou kulturu a společnost již tisíce let. Od pravěkých a starověkých časů, kdy lidé nosili klenoty jako důkaz moci nebo náboženských přesvědčení, až po moderní dobu, kdy se staly nedílnou součástí sebevyjádření a odrazem stylu. Víte, odkud pochází nejstarší nalezený prsten? Jak starý je nejstarší náhrdelník? A co spojuje královnu Kleopatru s Buddhou? 

Nejstarší prsten je z jižní Moravy, vyrobili ho z mamutí kosti 

Prsteny jsou jedním z nejpůvodnějších druhů šperků, lidé si jich cenili již v hluboké historii.  Důkazem může být dosud nejstarší nalezený prsten, který pochází z doby před 21 tisíci lety a je vyroben z mamutí kosti. Pokud čekáte jeho nález někde na území Afriky nebo Blízkého východu, budete možná překvapeni. Archeologové jej totiž našli v obci Pavlov, nedaleko Dolních Věstonic. Prsteny v historii nebyly pouze ozdobou, ale měly rovněž různé symbolické významy. Například ve starém Římě znamenaly zlaté prsteny moc a bohatství, zatímco železný prsten na levé ruce symbolizoval manželství. Levnější železné varianty údajně nosili lidé doma, zlaté pak na veřejnosti. Prsteny a jejich význam se propisovaly i do starověké mytologie. Například v jedné z pověstí musel titán Prométheus i po svém osvobození nosit těžký prsten s kouskem kamene ze skály, ke které byl přikován. Podle mytologie pak lidé od té doby nosí prsteny s kamenem na památku hrdinova činu. 

Náušnice vyráběli už před 8 tisíci lety, měla je i mumie Ötzi 

Náušnice mají také bohatou historii, která sahá až do starověkého Egypta, do Sumeru či Mongolska. Přestože dnes jsou především záležitostí žen, v minulosti nebyly cizí ani mužům. Náušnice patrně nosila už královna Kleopatra, charakteristicky protáhlé ušní lalůčky jako údajný následek nošení těžkých náušnic zdobí také vyobrazení Buddhy. „Propíchnutí dírky, mimo jiné v ušním lalůčku, patří mezi vůbec nejstarší formy úpravy lidského těla sloužící k dekorativním účelům,“ říká Dominika Šťovíčková, spoluzakladatelka české šperkařské značky USHI. To nepřímo potvrzuje také nález řady precizně opracovaných náušnic ze zeleného jadeitu, které podle vědců vznikly v období před přibližně 8 tisíci lety na území dnešního Mongolska. Ostatně, uši měla propíchnuté i slavná mumie muže Ötzi, žijícího kolem roku 3 300 před naším letopočtem, nalezená v Alpách. „Obliba náušnic je patrná například i z dochovaných starověkých soch a nejrůznějších uměleckých vyobrazení. Jejich popularita však neupadá ani dnes, kdy mohou být skutečnými uměleckými díly a zdůrazňovat osobnost svého nositele,“ dodává Dominika Šťovíčková. 

Nejstarším nalezeným šperkem je náhrdelník ze šnečích ulit 

Náhrdelníky byly a stále jsou jedním z nejoblíbenějších šperků. Důkazem budiž nejstarší nalezený klenot vůbec, kterým byla právě ozdoba šíje. Archeologové náhrdelník z třiatřiceti šnečích ulit objevili v jeskyni Bizmoune v Maroku, a jeho stáří odhadují na 150 tisíc let. V historii byly náhrdelníky, zdobeny drahými kameny a symboly pro ochranu a štěstí, často spojovány s bohatstvím a sociálním statusem. Bohatí a vysoce postavení lidé byli se svými šperky, tedy také náhrdelníky, často pohřbíváni, aby si svůj status zachovali i v životě po životě. To je typické pro slavné objevy v hrobkách egyptských faraonů či významných osob ve staré Číně.  I dnes jsou náhrdelníky všeobecně oblíbené pro jejich krásu, schopnost doplňovat různé styly oblečení nebo vyjadřovat osobní postoje a deklarovat status.