Termín work-life balance patří v tuzemsku ke stále častěji skloňovaným pojmům. Firmy se snaží svým zaměstnancům nabídnout takové prostředí a podmínky, aby podporovaly jejich výkonnost, ale zároveň je nenutily k tomu, aby se prací museli zabývat i na úkor osobního života. Odborníci však upozorňují, že ne každá snaha o větší pohodu zaměstnanců je skutečně k užitku. Negativně pak hodnotí i dopady pandemie COVID-19.

Work-life balance se zpravidla popisuje jako vyvážený poměr mezi prací a osobním životem. Problémy s nalezením a udržením této rovnováhy se mohou negativně promítnout do obou částí života každého zaměstnance. Mají vliv jak na jeho výkonnost a motivaci, tak i na soukromý život. Například podle průzkumu agentury Eurofound z kraje letošního roku má problémy s plněním rodinných povinností kvůli práci 56 % tuzemských mužů a 51 % žen.

Stejná studie pak problémy s udržováním work-life balance ilustruje i na datech z roku 2016. Šedesát osm procent zaměstnanců (mužů i žen) uvádělo, že alespoň několikrát měsíčně chodí domů natolik unavení, že se nemohou věnovat péči o domácnost, 53 procent pak sdělilo, že se kvůli práci nemohou věnovat rodinným povinnostem. A naopak pro 32 procent respondentů bylo obtížné soustředit se na práci. „Vyvažování mezi pracovním a soukromým životem je důležité pro každého. Z pohledu zaměstnavatele se pak stává důležitým tehdy, když po svých zaměstnancích očekává výrazně nadstandardní výkon, zvláště pokud trvá delší dobu,“ komentuje firemní sociolog Vojtěch Bednář.

Firmy si přitom tento aspekt v posledních letech uvědomují stále více. Chápou, že přetěžování zaměstnanců a práce přesčas jim v delším časovém horizontu uškodí. „Takový přístup přinese krátkodobě lepší výsledky výměnou za zvýšenou fluktuaci v budoucnu. Kromě toho, že se tak ke kolegům jednoduše nechci chovat, protože jsem se sám musel vypořádávat s následky přepracování, je fér si připustit, že dlouhodobý tlak všichni nezvládnou. Jednou přeteče pohár trpělivosti a lidé začnou odcházet minimálně s vidinou úlevy. Náklady spojené s fluktuací zcela jistě převýší zisk ze získaného výkonu,“ vysvětluje Lukáš Strnadel, CEO brněnské vývojářské agentury Futured.

Komunikace jako základ

Podle odborníků mohou firmy přispět k work-life balance svých zaměstnanců hned několika způsoby. Důležitá je přitom zejména komunikace. „Pro někoho mohou být dobří kolegové pro work-life balance více přínosní než různé snahy zaměstnavatelů v nefunkčních kolektivech. Být zaměstnavatel, zajímal bych se, co je pro lidi důležité, místo toho, abych jim něco nutil shora,“ říká brněnský psycholog Tomáš Repka.

Z praxe pak uvádí jako příklad v dnešní době oblíbené home office, které podniky často berou jako nástroj zajišťující zaměstnancům větší pohodu. Ne každému ovšem takový benefit ve skutečnosti prospěje. „Pro řadu mých klientů byl home office v době koronaviru spíše za trest. Buď se nepřinutili k práci, nebo u počítače seděli i deset až dvanáct hodin denně,“ popisuje psycholog.

Pozor na práci doma

Podle Vojtěcha Bednáře je pak neméně důležitá i kontrola toho, zda a kolik práce si zaměstnanci nosí domů či kolik času práci věnují mimo zaměstnání. „Základním nástrojem tohoto jsou přímí nadřízení, kteří jsou jinak zvyklí úkolovat, kontrolovat a někdy i hodnotit své podřízené mimo pracovní dobu. A právě toto by dělat neměli,“ vysvětluje Vojtěch Bednář.

Práci z domu mají jako tabu například právě v brněnském Futured. Díky agilnímu řízení projektů není podle Lukáše Strnadla práce přesčas ani nutná. „Místo toho, abychom se strachovali a lámali si hlavu nad celkem, tak ho rozložíme do nejmenších možných logických celků. Ty pak nevypadají tak hrozivě a zvládají se lépe,“ popisuje a dodává: „Určitě se nevyhneme tomu, že na práci doma pomyslíme, ale nikdo to nevyžaduje. Práce je zorganizována tak, aby se dodržely termíny a náš partner dostal svou aplikaci včas.“

Volnočasové aktivity ano, ale s mírou

Jako vhodné pro udržování work-life balance hodnotí firemní sociolog i různé volnočasové aktivity, které firma u svých zaměstnanců podporuje. Zároveň však upozorňuje i na možná rizika. „Velmi často pro tyto účely slouží různé benefity a výhody, které mohou zaměstnance stimulovat ke sportu anebo podporovat aktivní dovolenou. Ale všechny tyto aktivity by z pohledu zaměstnanců měly být dobrovolné. Zkušenost je totiž taková, že jakmile se tyto věci snažíme řešit povinně, třeba zamezením přesčasů, výsledky mohou být přesně opačné, než potřebujeme – více práce v běžné pracovní době, méně času na ni, více stresu,“ vysvětluje.

Podobně nenásilně vidí volnočasové aktivity i Lukáš Strnadel. „Rádi spolu trávíme volný čas. Dobrovolně. Jezdíme na remote office, naposledy na Tenerife. Často nás najdete na fotbale, volejbale anebo na zahrádce. Je normální, že se v našem slackovém kanále o víkendu objevují fotky a příspěvky, jak někdo při výšlapu na horu má větrovku s naším F nebo jak se vaří dudlíky v našem plecháčku. A ještě o víkendu se k tomu vyjadřují ostatní. Ale není to nucené, je to přirozené,“ popisuje CEO Futured.

Pandemie snahy firem nabourala

Uplynulé týdny měly na snahy firem o work-life balance zaměstnanců nemalý dopad. „V současnosti je poněkud zastínilo vyvažování mezi standardní prací a různými alternativami, jako je práce z domova, smart office a tomu podobné věci, které si vynutil koronavirus,“ říká Vojtěch Bednář. Ale s tím, jak se nyní Česko po více než dvou měsících omezeného režimu vrací do normálu, se k těmto aktivitám budou moci vrátit i podniky.