Rubrika | Naše téma

Chytré sítě v Evropě zaznamenaly loni v celosvětovém srovnání největší posun. Lídrem dál zůstává severní Amerika

23. 08. 2021 - Redakce

Budování chytrých sítí, takzvaných Smart Grids, je jedním z klíčových kroků k naplnění klimaticko-energetických cílů řady zemí a mezinárodních organizací. Leaderem v oblasti jejich budování je dlouhodobě severní Amerika. Podle studie Smart Grid Index ji ale v loňském roce z hlediska rychlosti rozvoje předstihla Evropa. V rámci Česka s Slovenska se můžeme setkat hned s trojicí přeshraničních projektů, které se rozvojem inteligentních distribučních soustav zabývají.

Odvětví energetiky se v následujících dekádách výrazně změní. Plánovaná dekarbonizace, decentralizace, digitalizace a větší zapojení obnovitelných zdrojů energie, stejně jako rostoucí počet chytrých zařízení připojených do sítě či elektromobilů si totiž žádá zásadní modernizaci distribučních soustav. Odpovědí na tyto požadavky jsou chytré sítě – Smart Grids.

V celosvětovém měřítku se chytrými sítěmi od roku 2018 detailně zabývá Smart Grid Index, který sestavuje singapurská SP Group. V roce 2020 hodnotil 85 projektů z 35 zemí severoamerického, asijsko-pacifického a evropského regionu. Inteligentní infrastrukturu hodnotil v sedmi kategoriích, jako například spolehlivost dodávek, monitoring a kontrola, zelená energie či kyberbezpečnost a datová analytika.

V měřítku celých regionů index vyhodnotil jako technologického lídra v oblasti chytrých sítí severní Ameriku. Ta je podle jeho tvůrců na špici díky tomu, že s budováním chytrých sítí začala velice brzy. Asijsko-pacifický region loni dosáhl významného vylepšení v oblasti datové analytiky. „Evropa se ve srovnání se zbytkem světa zlepšila nejvíce. Učinila významná vylepšení v oblasti analýzy dat, integrace DER (distribuovaných zdrojů energie), zelené energie a bezpečnosti,“ uvádí SP Group v resumé.

Nejlepšího hodnocení v celém Smart Grid Indexu dosáhl britský operátor UK Power Network, v žebříčku měla Velká Británie ještě dalších šest zástupců. Z dalších evropských zemí se v něm objevila Itálie, Nizozemsko, Francie, Německo, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Finsko či Irsko.

Podpora Evropské unie pro přeshraniční projekty

Budováním chytrých sítí se v Evropě nezabývají jen samotní provozovatelé distribučních soustav. Vzhledem k cílům, které si v energetice a ochraně klimatu stanovila, je podporuje i Evropská unie. Ta v posledních letech umožňuje takzvaným projektům společného zájmu (PCI projekty) ucházet se o spolufinancování z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Podporu již získalo hned několik takových projektů.

„Vůbec prvním PCI Smart Grid projektem, který z evropských prostředků získal přes 92 milionů eur, byl projekt chytrých distribučních soustav ACON, který vzniká v přeshraniční spolupráci EG.D a Západoslovenské distribučné (ZSD). Modernizace stávající infrastruktury na obou distribučních územích zahrnující implementaci řady chytrých prvků přispěje ke stabilitě dodávek elektrické energie a bude ve všech aspektech odpovídat nárokům dalších desetiletí,“ říká Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.

Dalším PCI projektem, který potvrdil svoje postavení coby důležitý nástroj při budování moderní a inteligentní soustavy, je Danube InGrid. Danube InGrid získal evropské spolufinancování ve výši 102 milionů eur, přičemž na jeho realizaci se podílí Západoslovenská distribučná, Slovenská elektrizačná přenosová sústava a maďarský E.ON. „Hlavním cílem projektu je vybudování inteligentní sítě v regionu západního Slovenska a severozápadního Maďarska. Důležitým aspektem je rozsáhlejší integrace obnovitelných zdrojů energie a udržení vysoké kvality a bezpečnosti dodávek energie,“ uvádí Tomáš Šipoš ze ZSD.

Na dvojici projektů v regionu střední Evropy by mohl navíc brzy navázat třetí. „O umístění na seznam projektů společného zájmu se uchází také projekt Gabreta Smart Grids, na kterém EG.D pracuje společně s německým Bayernwerkem. Inteligentní distribuční soustavy navážou na ty budované v rámci projektů ACON a Danube InGrid a vznikne tak v rámci Evropy naprosto unikátní síť,“ dodává Tomáš Manosoglu, projektový manažer Gabreta Smart Grids za EG.D.

Z dalších projektů, které se v Evropě zabývají budováním Smart Grids, podpořila Evropská unie například projekt SINCRO.GRID, jenž vzniká v chorvatsko-slovinské kooperaci. Realizátoři na první fázi, která by měla skončit v letošním roce, získali dotaci ve výši 40,5 milionu eur. Mezi PCI projekty byl zařazen rovněž francouzsko-německý projekt The Smart Border Initiative, estonsko-finský přeshraniční projekt Cross border flexibility project či projekt zaměřený na práci s daty v rámci chytrých sítí, na němž se podílí hned šestice zemí – Estonsko, Litva, Lotyšsko, Dánsko, Finsko a Francie.

Tags | , , , , , , ,

Komentovat článek

Astoreo auto - moto baterie bylinky CBA cestovní pojištění cestování dm dm drogerie dm drogerie markt e-shopy ekologie elektronika ENBRA energie finance Gruzie hubnutí informační technologie investice IT léto nemovitosti obchod obuv pneumatiky pojištění povinné ručení počítače připojištění rady recyklace REMA REMA Systém sport stavebnictví tipy TopGis vitamíny volný čas víno zdraví úspory Česko-gruzínská smíšená obchodní komora životní prostředí

Archiv