Po zimě se každému majiteli dřevostavby vyplatí zkontrolovat, zda se mrazy negativně nepodepsaly na stavu jeho nemovitosti. Velkým nepřítelem dřevěných budov je během zimy především zvýšená vlhkost. Důležité je kontrolovat střechu a okapy, ale i skrytá místa v interiéru a také exteriér domu. Problémy se zatékáním nebo přílišnou vlhkostí je nutné odhalit včas, jinak majitele čeká nákladná oprava.

U střechy nezapomínejte na detaily

Pomyslnou korunu na hlavě svého domu by měl majitel vizuálně kontrolovat průběžně po celý rok. Na jaře je však vhodné přistoupit k pečlivější prohlídce. Pro všechny střešní krytiny je totiž zima zátěžovým obdobím. „Po zimě je velmi vhodné provést nebo si nechat udělat kontrolu všech střešních plášťů, a především jejich detailů a napojení na sousední konstrukce, detailů prostupů například u antén, stožárů a komínu, kolem střešních oken, úžlabí a hřebenů. Důkladnou kontrolu vyžadují především ploché střechy, balkóny a izolované terasy,“ radí Radek Černý, odborník ze společnosti Wood System, která se specializuje na výstavbu dřevostaveb.

Vlhkost v půdním prostoru může znamenat velký problém

Střecha zasluhuje kontrolu nejen zvnějšku, ale i ze strany interiéru. Pokud vnější strana střechy vyžadovala po zimě opravu, nejsou případné vlhké plochy v podkroví nijak překvapivé. Horší situace nastává, je-li střecha z venkovní strany vizuálně v pořádku, přesto jsou v interiéru patrné stopy vlhkosti. „Problém může mít v nevytápěných půdních prostorech příčinu v interiérové kondenzaci, ale například také v chybě v doplňkové hydroizolační vrstvě, kdy dochází ke kondenzaci vlhkosti ve střešní skladbě. V takovém případě je bohužel často jediným řešením rozebrání a oprava celé střechy,“ říká Jan Včelák z Univerzitního centra energeticky efektivních budov Českého učení technického (ČVUT UCEEB).

„Podobným problémům je proto nutné předcházet. U dřevěných konstrukcí střech a potažmo u celé dřevostavby je důležité už ve fázi projektování myslet na to, jak bude vlhkost v kritických místech konstrukce hlídána. Ideální možností je senzorový systém, který na vysokou vlhkost – a to i uvnitř konstrukce – dokáže díky aktivnímu a stále probíhajícímu monitoringu a zpracování dat ihned upozornit. Díky tomu jsou minimalizována rizika pozdějších nákladných oprav,“ uvádí Miroslav Veselý, CEO společnosti SENZOMATIC, která se specializuje na monitoring vlhkosti a úniku vody v budovách.

Zanesené okapy mohou vést k zatékání dovnitř domu

Údržbu okapů je vhodné provádět alespoň dvakrát do roka, ideálně na podzim před zimní sezónou a poté znovu na jaře po zimě. Pokud v blízkosti nemovitosti stojí více listnatých stromů, vyplatí se okapy čistit i častěji. Okapy je potřeba zbavit napadaného listí a dalších nečistot – běžně se v nich usazuje mech, lišejníky či ptačí trus. Čistota a průchodnost okapů jsou důležité nejen pro dobrý stav jich samotných, ale i pro kondici nemovitosti. Voda, která by ucpanými svody nemohla odtékat, může stékat na fasádu, případně i zatékat do domu. Po vyčištění je vhodné okapy vizuálně zkontrolovat a podívat se, zda nejsou prorezlé, ale také uvolněné nebo zprohýbané.

Riziková místa pro kondenzaci? Nejen ve sklepech, ale třeba i kolem oken

Ke kondenzaci vlhkosti během zimy jsou náchylné nejen zmíněné půdní prostory. „Mezi riziková místa se v daném směru řadí i sklepy, komory, nevytápěné technické místnosti či kouty a stěny za nábytkem. Někde lze problém odhalit zavčas vlastním okem, ve skrytých místech konstrukce je to však prakticky nemožné. Právě tam by měly zasáhnout inteligentní senzory,“ doporučuje Miroslav Veselý.

Problém může nastat také v okolí oken a dveří, kde typicky vznikají tepelné mosty. „Výkyvy teplot během zimy mívají vliv na funkčnost a těsnicí parametry oken a vchodových dveří. Po zimě se tak vyplatí provést jejich kontrolu, seřízení a promazání. To samé se týká garážových vrat, posuvných bran a podobně,“ upozorňuje Radek Černý. Špatně těsnící okna a dveře by se jinak mohla podílet na zvýšené vlhkosti v domě během celého roku.

Prohlédněte i vnější stěny domu. Pozor na parapety

A když už bude majitel kontrolovat interiér, odborník doporučuje nezapomínat ani na prohlídku exteriéru. „Problémy s vlhkostí může přinášet i povrchová voda v okolí domu, například z tání sněhu nebo velkých dešťových srážek. Rizika jsou u soklové části, především v místech teras a vstupů do domu, kdy jsme na úrovni čisté podlahy,“ připomíná Radek Černý s tím, že dále je vhodné provést vizuální kontrolu všech povrchů, jako je fasáda, soklová omítka či natírané dřevěné povrchy, a ověřit, zda vlivem mrazů a vlhkosti nedošlo k odlupování některých vrstev nebo degradaci materiálů.

U dřevostavby typu srubu či roubenky je také potřeba zkontrolovat výsušné pukliny, do nichž se mohla během zimy dostat voda. Po vysušení puklin je potřeba je zatřít srubařským tmelem. Povrch masivních dřevostaveb si po zimě také zaslouží očistit od prachu, řas, mechů, lišejníků a podobně. Důležité je prohlédnout i napojení parapetů na ostění a okenní rám – není-li parapet dobře upevněn, může se právě zde hromadit dešťová voda, která opět může napáchat značné škody.