Od chvíle, kdy i do České republiky pronikla epidemie nemoci covid-19, uplynul již rok. Rok, který citelně zasáhl nejen do životů občanů, ale i do chodů firem, jazykové školy nevyjímaje. Hlavním trendem, který v tomto segmentu můžeme pozorovat, je samozřejmě hromadný přechod na online výuku, není to však to jediné, co uplynulý rok přinesl.

Podle Simony Škurkové, ředitelky jazykové školy Lingua Centrum, v roce 2020 pokračoval trend, který bylo možné pozorovat již o rok dříve, a sice oslabování zájmu o němčinu převážně ve prospěch angličtiny. „Už v roce 2019 jsme především v automotive firmách zaznamenali sice zatím malý, ale znatelný a pokračující ústup od němčiny jakožto celofiremního jazyka. Na této pozici ji nahrazuje angličtina. Firmy zatím využívají výuku obou jazyků, ale změnily se jejich priority – z povinné němčiny je povinná angličtina a němčina zůstala spíše nadstavbou, například pro cesty do Německa na centrálu a podobně. Ale není již hlavním komunikačním prostředkem,“ uvádí Simona Škurková. 

Zároveň dodává, že i když právě automotive firmy koronakrize zasáhla velmi citelně, od výuky jazyků tyto společnosti nijak zvlášť neupouštějí. „Jedná se totiž o obor, který je neustále v kontaktu se zahraničím, ať už v podobě dodavatelů, či klientů, a zároveň zde panuje stále větší poptávka po odbornících ze zahraničí, jelikož v Čechách je jich nedostatek. A aby se tito nově příchozí odborníci ze zahraničí mohli jednoduše adaptovat a začlenit, a tím pádem začít přinášet užitek, je potřeba, aby firma jako celek byla schopná komunikovat společným jazykem,“ dodává ředitelka Lingua Centrum. Co se firemní sféry týče, jako zajímavé překvapení koronavirového roku Simona Škurková uvádí rovněž nárůst firemní výuky méně obvyklých jazyků, jako například čínštiny, japonštiny a bulharštiny. Důvodem podle ní může být plánování expanze mimo Českou republiku a zajištění dostatečného odbytu pro služby nebo zboží.

Speciální poptávka: Lektor angličtiny, který poradí i s matematikou

Pandemie koronaviru a s ní související opatření se samozřejmě velmi citelně podepsaly i na žácích a studentech, kteří svou školní docházku přesunuli v podstatě výhradně do online prostředí. Ačkoliv Simona Škurková považuje online jazykovou výuku obecně za efektivní, u veřejného školství vidí velký problém v tom, že školy často kvůli rozložení distanční výuky ubraly na intenzitě, a děti tak mnohdy místo tří hodin angličtiny týdně mají hodinu jen jednu, a to je znatelný rozdíl. Není tedy divu, že jazykovým školám poptávek na výuku dětí přibylo. „Například v Praze jsme zaznamenali zvýšenou poptávku nejen po výuce angličtiny, ale i češtiny. A někteří rodiče dokonce přicházejí se speciální poptávkou na angličtináře, který poradí třeba i s učivem z matematiky nebo jiných předmětů. Řada rodičů si uvědomuje, že to u nich ve škole s online výukou není ideální, ale sami dětem nedokážou pomoct. Nemají na to čas, pedagogické schopnosti, znalosti – to platí hlavně pro cizí jazyky –, a tak si raději zaplatí někoho kvalifikovaného. Máme teď otevřené i přípravné kurzy na přijímačky na gymnázia a podobně,“ popisuje Lada Homolová, regionální manažerka jazykové školy Lingua Centrum pro oblast Čech.

O cizí jazyk mají zájem starší ročníky i zaměstnanci. Ti si tak zvyšují svou cenu na trhu práce

Co se online výuky týče, ta se v oblasti výuky cizích jazyků hojně využívala i v minulosti, jarní přechod do online prostředí proto pro jazykovou školu nebyl velkou změnou. Přesto i v této oblasti zaznamenali v uplynulém roce nové tendence. „Velkým, avšak velmi milým překvapením pro nás byl růst zájmu o online výuku u starších ročníků. Sice bylo potřeba je s technikou naučit zacházet, což většinou zastal někdo od nás z kanceláře, přímo lektor či rodina samotných starších studentů, nyní už ale online výuka jede bez zádrhelů a často jde o jediný společenský kontakt, který tito lidé aktuálně mají,“ říká Simona Škurková a doplňuje, že se starší lidé chystají u online výuky zůstat dlouhodobě – kromě toho, že zjistili, že je pohodlná, u nich stále trvá strach z rizika nákazy při klasické prezenční výuce. Kromě posunu ve věkové skladbě online studentů se koronakrize promítla i do časů obvyklých pro výuku. Lidé nyní podle dat jazykové školy častěji volí méně obvyklé časy brzy ráno či později odpoledne a večer. Hlavními faktory jsou v tomto ohledu distanční výuka dětí a home office.

Celkově pak zájem o jazykové vzdělávání v koronavirovém roce podpořily také obavy lidí o ztrátu zaměstnání. „Toto však zaznamenáváme v podstatě při každé krizi. Zaměstnanci si uvědomují, že v případě rizika propouštění je dobré mít firmě co nabídnout, mít něco navíc, což jazyk určitě je. A tak při každé krizi nárůst studentů ve veřejných ale i individuálních kurzech probíhá až s železnou pravidelností. Zájem je nejen o samotnou výuku, ale také certifikáty, jako jsou například prestižní zkoušky Cambridge English, které uznávají firmy po celém světě,“ dodává závěrem Simona Škurková.