Mapové aplikace kombinující aktuální ortofotomapy s informacemi o inženýrských sítích, dopravním značení či mobiliářích patří do tradičního portfolia nástrojů řady tuzemských měst a obcí. Jejich uplatnění je ale daleko širší, využití najdou například i u národních parků. Od letoška je mapový portál volně přístupný pro návštěvníky Národního parku Podyjí. Lidé se tak mohou on-line podívat, kudy vedou turistické trasy, kde jsou přístřešky, posezení nebo kde mohou zaparkovat auto.

Geoinformační systémy, tedy aplikace kombinující aktuální mapové podklady s přímým přístupem do katastru nemovitostí a dalšími informacemi, využívají zpravidla místní samosprávy. Městům a obcím tento nástroj usnadňuje práci v celé řadě oblastí. Na jednom místě a nad mapou totiž mají k dispozici informace o parcelách i data z pasportů inženýrských sítí, komunikací či městských mobiliářů.

Vedle měst a obcí je ale celá řada subjektů, u nichž mapové aplikace najdou své využití. „Obecně se dá říci, že velký potenciál využití mají u správců velkých lesů, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací či národních parků. Pionýrem využití mapové aplikace je v tomto ohledu od letošního roku Národní park Podyjí,“ uvedla Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se specializuje na letecké snímkování Česka a pro města, obce a další subjekty provozuje mapový portál GisOnline.cz.

Pracovníci NP Podyjí mají díky aplikaci přehled o lesním i nelesním porostu a jeho údržbě. Díky filtrování si například mohou zobrazit, kde se v parku nacházejí plochy určené k sečení. Podobně jako obce pak využívají možnosti usnadňující jim správu jednotlivých parcel na území parku. „Vidí nejen jednotlivé parcely a jejich klasifikaci, ale mohou si rovněž zobrazit informace o jejich případném pronájmu,“ řekla Drahomíra Zedníčková.

Mapová aplikace dostupná na portálu Národního parku Podyjí slouží nejen zaměstnancům NP k jejich práci, ale je přístupná i běžným návštěvníkům portálu. Turisté se tak předem mohou podívat, která místa v parku mohou zhlédnout, kudy vedou turistické trasy i naučné stezky či kde se dá zaparkovat. Volně dostupných dat je obrovské množství, lidé si z nich mohou vybrat, co se jim líbí či co potřebují.

„Turisté v mapové aplikaci ocení možnost filtrovat si podklady přesně podle svých preferencí – cyklisty budou zajímat cyklostezky, milovníky chůze zase zmíněné turistické stezky nebo rozcestníky. Aplikace ale zobrazuje také informace o hipotrasách či data související s rybolovem. Milovníci přírody se mohou podívat na dominanty národního parku či místa nabízející dálkové pohledy,“ doplnila Drahomíra Zedníčková.

Ten, kdo se do parku nemůže vydat osobně, se může pokochat leteckým pohledem na něj, a to prostřednictvím více než desítky různých ortofotomap. Ta nejnovější je z roku 2021 a stejně jako tři další ji svými letadly pořídil TopGis. Další mapy pořízené ve dvacátém století jsou dílem ČUZK. Milovníci historie v aplikaci naleznou rovněž dvě mapy z dvacátého století, mladší z roku 1953, starší dokonce z roku 1938. Práce na geoportálu navíc stále pokračují. Přibývat budou nové vrstvy s dalšími daty.