Důsledky koronavirové pandemie se projevují nástupem ekonomické krize a růstem nezaměstnanosti. Personalisté doporučují zaměřit se na zvýšení svých dovedností. Podle odborníků totiž budou firmy stále méně nakloněny hromadnému vzdělávání svých zaměstnanců a upřednostní tak uchazeče, který již danými znalostmi disponuje. U zaměstnanců se cení zejména jazyková vybavenost, vedle jazyků poroste i důraz na takzvané měkké dovednosti.

Koronavirová pandemie negativně ovlivnila trh práce. Dle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí může nezaměstnanost během nadcházejících měsíců vzrůst až o pět procentních bodů. Tento nárůst přitom může být ještě strmější, pokud dojde k propouštění i u velkých firem, mezi nimiž panuje obava z nejisté budoucnosti. „U svých klientů zejména z řad nadnárodních společností sleduji obavy ze situace spojené s následky COVIDu-19. Potvrzují, že vývoj nevidí pozitivně, a to především kvůli ztrátě zakázek od evropských odběratelů. Mnoho mých klientů operuje v dodavatelském řetězci spojeném s odvětvím automotive, kde je propad viditelný již nyní. Tento segment trhu se zcela zastavil,“ potvrzuje Ivana Olivová, koučka a odbornice na komunikaci a řízení změn v organizacích.

Nejistota nepanuje jen ve vedení firem, ale samozřejmě i mezi samotnými zaměstnanci. Pro většinu lidí je ztráta zaměstnání velmi nepříjemnou a obávanou záležitostí, a proto se snaží co nejrychleji získat práci novou. Vzhledem k rekordně nízké nezaměstnanosti a velké poptávce po pracovních silách si v posledních pár letech mohli uchazeči o zaměstnání vybírat z poměrně bohaté nabídky. Rostoucí nezaměstnanost však pravděpodobně tento stav změní, pracovních míst ubude a budou to společnosti, kdo si bude pečlivě vybírat, kým vypsanou pozici obsadí. Tlak na to, co může uchazeč nabídnout, proto poroste.

Význam jazykové vybavenosti roste

Jednou ze základních a osvědčených metod zlepšování uplatnění je osvojení si cizího jazyka. Požadavek na znalost angličtiny dnes obsahuje takřka každý pracovní inzerát, a když se k tomu přidá znalost dalšího jazyka, je uchazečův životopis pro personalisty hned lákavější. „Spolu s řečí se člověk navíc učí také jednat s odlišnými kulturami, což je v dnešní době globalizace pro zaměstnavatele velmi cenné. Málokterá firma, jestli vůbec nějaká, nemá žádné kontakty se zahraničím. Na trhu práce je pak nejpoptávanější angličtina na vyšší úrovni. Za ní následuje němčina, a to zejména v automotive odvětví, dále ruština, španělština a s odskokem poté asijské jazyky,“ říká Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua Centrum.

Za pravdu jí dává i Ivana Olivová a dodává, že tlak na jazykovou vybavenost bude do budoucna mnohem vyšší. „Firmy budou očekávat, že nově přicházející zaměstnanci již budou umět minimálně dva jazyky. Nové podmínky však zároveň nebudou vytvářet přílišný prostor pro hromadnou výuku. Již delší čas od svých klientů vnímám stále rostoucí trend očekávání, že zaměstnanec na sobě pracuje samostatně bez ohledu na podporu ze strany zaměstnavatele. Moje doporučení pro jednotlivce jednoduše směřuje k vlastní odpovědnosti za další vzdělávání a práci na sobě – v oblasti jazyka i jiných kompetencí,“ uvádí koučka.

Angličtina zvyšuje šance u pohovoru, ale i na povýšení

Samostatné zvyšování kompetencí tak bude čím dál častěji zejména u vyšších pozic nutností, jak ostatně potvrzují i odborníci z řad personálních manažerů. „Když člověk na pohovoru uvede, že se z vlastní iniciativy jazykově vzdělává, je to samozřejmě vždy vnímáno pozitivně. Ukazuje to, že kandidát nezpohodlněl, ale má chuť se učit a posouvat dál i za cenu investice vlastního času a zdrojů a že mu na jeho budoucí kariéře záleží. Znalost cizího jazyka je přitom jednoznačnou výhodou i u manuálních pozic, protože uchazeče či již stávajícího kolegu můžeme v rámci jeho kariérního růstu zvažovat i pro posun na další pozice nebo oddělení,“ popisuje Dušan Rendoš, HR Business Partner z personálního oddělení české pobočky společnosti Fabory, která se specializuje na výrobu spojovacích materiálů.

Jazykově vzdělaní zaměstnanci pozitivně přispívají k růstu firmy v řadě oblastí: při expanzi na nové trhy, v hledání nových dodavatelů, ale třeba i odborném posunu. „Různé odborné publikace, články, i návody k novým strojům a technologiím jsou nejčastěji publikovány v angličtině. Kdo tedy tento jazyk neumí a neorientuje se v mezinárodní sféře a novinkách, zůstává pozadu,“ poukazuje Simona Škurková.

Žádanější jsou také měkké dovednosti

Vedle osvojení si znalosti minimálně jednoho cizího jazyka poroste v budoucnu dle odhadů odborníků zájem též o kandidáty vynikající takzvanými měkkými dovednostmi: komunikací, empatií, emoční inteligencí a dalšími schopnostmi z oblasti interpersonálních vztahů. „Zaměstnavatelé stále více očekávají kompetence jako například schopnost řešit problémy a vytvářet záložní plány, kritické myšlení nebo schopnost pracovat pod zvýšeným tlakem,“ uzavírá Ivana Olivová a dodává, že koronavirová krize paradoxně možnostem zvyšování kompetencí nahrála, když rozšířila nabídku různých online přednášek, kurzů a platforem, které mohou zájemci k posílení svého potenciálu využít.