Rubrika | Naše téma

Pohlavní buňky si častěji mrazí muži. Ženy jsou přitom ve větším ohrožení, varuje lékařka

19. 12. 2022 - Redakce

Zmrazení pohlavních buněk neboli social freezing – pro někoho záchranná síť kvůli probíhajícímu onkologickému onemocnění, pro jiného třeba nástroj na prodloužení bezdětného života. Mají o uchování buněk větší zájem ženy, či muži? Jak se mění poptávka Čechů v posledních letech? A kdy už mrazení buněk nemá význam? Nejen nad tím se ve svém komentáři zamýšlí MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., z reprodukční kliniky REPROMEDA.

Ženské tělo funguje stejně jako před 300 lety, bez ohledu na trendy

Již mnoho let pozorujeme, jak se postupně zvyšuje věk prvorodiček. Konkrétně v Česku je to v průměru 28,8 roku. Je to samozřejmě dáno několika faktory. Dnes mají lidé značné možnosti – ať už v oblasti často zmiňovaného cestování, soustředění se na vlastní zájmy a koníčky, či budování partnerského vztahu nebo kariéry. Páry ale také často touží vytvořit si ekonomické zázemí, aby mohly zabezpečit budoucí rodinu. To se ne každému podaří do pětadvaceti let. Z těchto a mnoha dalších důvodů pak dochází k tomu, že se reálný věk prvorodičky často neshoduje s ideálním biologickým věkem. Přestože jsou výše zmíněné důvody pochopitelné, naše tělo funguje ve stejném nastavení jako třeba před tři sta lety. Kvalita pohlavních buněk tak s věkem prudce klesá – bez ohledu na to, jak se mění vnímání rodičovství ve společnosti nebo jaké jsou trendy. Aktuálně jedinou možností, jak situaci řešit, je obrátit pozornost k možnosti zvané social freezing[1]. Lidé si to postupně začínají uvědomovat, jelikož se poptávka po mrazení buněk každoročně navyšuje.

Pohlavní buňky častěji mrazí muži

V oblasti social freezingu jsme zaznamenali zajímavý trend. Přestože ženy jsou obecně ve větším riziku, jelikož se se svou zásobou vajíček už rodí a čas hraje proti nim, častěji si své pohlavní buňky nechávají zamrazit muži. Domnívám se, že důvodem je především výrazně jednodušší proces. Přesto by měl být větší důraz kladen právě na ženskou část populace, přičemž věk zájemkyň by měl být ideálně do 25 let. Je pochopitelné, že v tomto věku mají mladé ženy často jiné priority a nepřemýšlejí tolik o tom, jak na tom mohou být z reprodukčního hlediska za deset let. Bylo by ale skvělé, kdyby se otevřela debata, která by na možnosti včasného uchování plodnosti upozorňovala. V současnosti se totiž setkáváme i se ženami, které již oslavily čtyřicáté narozeniny, ale děti plánují například až za pět let. V takovém věku však už mrazení vajíček nemá většinou velký význam a mnohdy ani nebývá možné. Kvalita i množství ženských pohlavních buněk je totiž v tomto věku již velmi špatná.

Onkologickým pacientkám nově hradí mrazení buněk pojišťovny

Kromě toho, že se lidé snaží prodloužit bezdětný život, bývá mrazení pohlavních buněk využíváno i ze zdravotních důvodů. Mezi zájemci tak bývají třeba onkologičtí pacienti, u nichž po léčbě chemoterapií či radioterapií hrozí snížení plodnosti, případně úplná sterilita. Touto cestou si ještě před započetím léčby zajistí možnost mít do budoucna rodinu. Že toto téma začíná společností rezonovat, odráží fakt, že od letošního roku zdravotní pojišťovny zmrazení vajíček onkologicky nemocným pacientkám plně hradí. Dalším důvodem může být například to, že zájemce provozuje rizikový sport s vyšším nebezpečím úrazu, který by mohl plodnost ohrozit. Případně přicházejí také lidé, kteří se chtějí jen pro všechny případy do budoucna pojistit – tedy preventivně.

V situaci, kdy se skloňuje pojem epidemie neplodnosti, může social freezing představovat záchrannou síť. Pro všechny, kteří ještě nenašli vhodného partnera. Pro ty, kteří se potýkají s vážnou nemocí, pracují v rizikovém prostředí nebo naopak práci k zajištění rodiny nemají. A jednoduše i pro každého, kdo chce mít klid s vědomím, že se nepřipravil o možnost mít v budoucnu vlastní potomky.


[1] Pojmem social freezing se označuje preventivní zmrazení vajíček a spermií, které se uchovávají v tekutém dusíku při stabilní teplotě minus 196 stupňů. Nejvhodnější je mrazit metodou vitrifikace, kdy dojde k prudkému snížení teploty, čímž se předejde vznikům ledových krystalků, které by případně mohly buňky poškozovat. Pokud si pacient nechá takto uchovat své pohlavní buňky, může je (čistě teoreticky) využít klidně až za několik desetiletí.

Komentovat článek

Astoreo auto - moto baterie bylinky CBA cestovní pojištění cestování dm dm drogerie dm drogerie markt e-shopy ekologie elektronika ENBRA energie finance Gruzie hubnutí informační technologie investice IT léto nemovitosti obchod obuv pneumatiky pojištění povinné ručení počítače připojištění rady recyklace REMA REMA Systém sport stavebnictví tipy TopGis vitamíny volný čas víno zdraví úspory Česko-gruzínská smíšená obchodní komora životní prostředí

Archiv