Rubrika | Naše téma

Obliba mentoringu v českých firmách stoupá. V budoucnu získá na důležitosti i díky digitalizaci průmyslu

20. 12. 2019 - Redakce

V českých firmách v současnosti stoupá obliba takzvaného mentoringu. Společnosti se díky jeho využívání snaží lépe si udržet své zaměstnance a snížit jejich fluktuaci. Důležitost mentoringu připisují odborníci především technicky zaměřeným firmám. Ty se zároveň připravují na rostoucí význam reverzní podoby mentorování. V budoucnu totiž bude školení starších zaměstnanců těmi mladšími důležité zejména pro efektivnější digitalizaci průmyslových podniků.

Postupné předávání know-how mezi více a méně zkušenými zaměstnanci je jedním z klíčových aspektů fungující firmy. Mezi stále populárnější způsoby přitom patří takzvaný mentoring, který slouží předávání a rozvoji nejen odborných, ale i měkkých dovedností včetně těch manažerských. Podle předsedkyně České asociace mentoringu Alice Hamplové zájem o tuto formu předávání know-how zaměstnancům v současnosti stoupá. „Je to spojeno se snahou o udržení zaměstnanců, snížení fluktuace či zvýšení atraktivity zaměstnavatele pro schopné lidi. Vnímáme například zvýšený zájem techniků, IT pracovníků či technologů, pro které je mentoring přijatelná forma předávání informací, rychlejší a efektivnější než například školení. Vhodný je i při generační výměně expertů na různých pozicích,“ uvedla Hamplová.

Z hlediska mentoringu existují dvě různé varianty, jak ho ve firmě zavést – řízená a neřízená forma. Samotné programy se přitom v různých firmách liší. „Úspěšné celofiremní programy mají ale jedno společné. Jsou profesionálně řízené, mají jasně daný cíl a dobře komunikovaný smysl do firmy. Mentoři jsou adekvátně připraveni na svoji roli, dělají ji dobrovolně a rádi,“ řekla Hamplová. Neřízená forma podle ní naopak hodně záleží na otevřenosti a zájmu manažera daného úseku, je také spíše využívána ad hoc, v případě vzájemné kolegiální pomoci.

Tento způsob předávání znalostí se objevuje i u takzvaných generačních zaměstnavatelů, tedy u firem, v nichž zaměstnanci působí mnohdy celou pracovní kariéru. Know-how následně předávají o generaci mladší skupině, která se často rekrutuje z rodinných příslušníků. „Nevyužíváme v tomto směru formy vyloženě řízeného mentoringu. V minulosti jsme aplikovali i tyto programy, nyní však sázíme na přirozenost, která je pro předávání znalostí pro další generace jedním z klíčových aspektů z hlediska efektivity,“ uvedl výkonný ředitel strojírenského koncernu ZKL Jiří Prášil mladší.

Předávání informací v širším kontextu

Právě technicky orientované firmy přitom z mentoringu v různých formách mohou výrazně těžit. Zaměstnanci v těchto oborech totiž bývají zaměřeni pouze na části procesů, ačkoliv jsou jejich znalosti a dovednosti mnohem rozsáhlejší. „Právě díky mentoringu mají možnost předávat informace v mnohem širším kontextu, takže zabrání zapomenutí kdysi nabytých znalostí. Také předchází rutině, protože spolu se studentem často nahlíží na svou vlastní práci úplně novýma očima,“ sdělila Gabriela Kodenková z personální agentury Talentica.cz, která se zaměřuje na nábor technických pracovníků.

Mentoringové programy nejsou v průmyslových firmách zaváděny pouze pro nově příchozí zaměstnance. Často se může jednat i o studenty, příkladem může být i mentoringový program ČVUT v Praze, který se letos koná již potřinácté. Celá řada ze studentů pak s danou firmou spolupracuje i v budoucnu, podle dat ČVUT jde o čtvrtinu účastníků. Se společností se dále dohodnou na brigádě, částečném pracovním poměru či spolupráci na tématu diplomové práce. Podle Ilony Prausové z ČVUT přitom mají studenti, kteří se účastní mentoringu v technicky orientovaných firmách, oproti jiným odvětvím značnou výhodu. „Rozdíl je v tom, čím se v rámci mentoringu technici zabývají. Kromě rozvoje měkkých dovedností a poznávání, jak funguje firma, se studenti rozvíjejí i v odborných dovednostech a získávají zkušenosti v technologicky zaměřených firmách,“ sdělila Prausová.

Rostoucí význam díky digitalizaci

Zatímco v případě mentoringu studentů či nováčků ve firmě předávají know-how zkušenější pracovníci těm méně zkušeným, existují i případy, kdy je tomu naopak. „V případě takzvaného reverzního mentoringu naopak mladí zaměstnanci mentorují ty starší ve specifických oblastech, například u adaptace na nové IT technologie,“ uvedla Hamplová. Podle Prášila přitom role tohoto řešení bude zejména v průmyslově orientovaných firmách stoupat. „Pozorujeme, že role informačních technologií a s ní spojené digitální gramotnosti roste prakticky každým dnem. Dříve byla klíčová jen technická znalost, nyní už je v některých odvětvích dokonce na stejné úrovni jako digitální know-how. Školení či mentoring starších zaměstnanců těmi mladšími, ovšem progresivnějšími v IT technologiích, tak bude čím dál častější,“ doplnil Jiří Prášil mladší s tím, že klíčem bude zejména otevřenost zkušenějších pracovníků učit se novým věcem.

Podobný pohled na věc nabízí i prezident Elektrotechnické asociace České republiky Jiří Holoubek. Podle něj bude totiž v nejbližších letech největší nouze o zaměstnance, kteří si budou uvědomovat potřebu soustavného zvyšování svojí digitální gramotnosti. „Půjde to ruku v ruce s konkrétní technickou nebo technologickou odborností, které jim umožní optimalizovat vnitropodnikové výrobní i nevýrobní procesy a rozvíjet nové obchodní modely,“ uzavřel Holoubek.

Komentovat článek

auto - moto baterie bylinky cestovní pojištění cestování e-shopy e-tržiště ekologie elektronika ENBRA energie finance Generica hory hubnutí informační technologie investování Invia IT Klára Minczinger nemovitosti notebooky návody obchod obuv pneumatiky pojištění povinné ručení počítače pracovní tipy připojištění rady software sport spoření stavebnictví styl tipy vitamíny volný čas víno zdraví zimní dovolená zábava životní prostředí

Archiv